Nechme promluvit onoho smělého blonďatého Nizozemce:
"Nejsem muslim, takže je řada na nich, aby sami vytrhli škodlivé stránky, verše a súry z Koránu. Zůstala by však z něj jen vemi tenká kniha, jako Kačer Donald. Bylo by dobré, kdyby Korán modernizovali. (…) Budu tleskat, když dřív nebo později bude existovat nový Korán, přepsaný, bez všech těch veršů plných násilí a nenávisti. Bylo by dobré, kdyby nad tím muslimové začali přemýšlet. Samozřejmě, neočekávám, že to za pár dní udělají. Doufám však, že tento proces přijde. Zatím není Korán pohádka, ale fašistická kniha, a proto chci dosáhnout jejího zákazu v mojí zemi."
Zdroj : SME.sk – Wilders: Korán treba modernizovať; zvýraznění od autora blogu
Wilders teď kvůli své kritice islámu čelí několika výhružkám smrtí ze strany muslimů a dokonce trestnímu stíhání ze strany soudní moci v jeho vlastní zemi. "V demokratickém systému jsou nenávistné projevy považovány za natolik závažné, že je ve veřejném zájmu (…) vyznačit jasnou hranici (…) Soud rovněž zváží příslušné trestní stíhání za urážku muslimských věřících kvůli Wildersovu srovnávání islámu a nacismu." (viz Geert Wilders – Wikipedia)
Fitna
(naznačené trhání stránky z Koránu je úplně na konci)
Jeho kontroverzní filmové dílko není žádnou hlubokou analýzou ani dokumentem. Ukazuje sugestivně souvislost islámu a násilí (terorismu), ovšem poměrně snadno se dá natočit film, co stejně sugestivně líčí islám jako největší poselství míru a lásky, které se kdy na Zemi objevilo (na Youtube.com takových slaďáků najdete hodně).
Nicméně ta myšlenka – totiž, že by muslimové měli některé pasáže ze starobylého kanonického textu své posvátné knihy prostě a jednoduše odstranit – je bezesporu zajímavá.
Má to ale háček…
Korán
je zjevené Boží slovo.
Je dokonce nestvořený, existující od věčnosti…
Mojžíšova Tóra a Ježíšův Indžíl (Evangelium) se nám nedochovaly v původní podobě.
Židé a křesťané si totiž Boží slovo překroutili.
Naštěstí byl lidem dán skrze proroka Mohameda Korán.
Absolutně dokonalý.
Krystalicky čisté slovo od Alláha.
Žádné další zjevení už nepřijde.
Překlad Koránu už není Korán.
Ani písmenko se v něm nesmí změnit!!!
Takže – co s tím, milý pane Wildersi, milí muslimové?
Problém se naštěstí dá řešit, a to hned několika způsoby. Čtenář má nyní jedinečnou příležitost nahlédnout do této magie. Vysvětlíme si to na konkrétním příkladu.
* * *
Asi každý, kdo se byť jen povrchně zajímal o islám, narazil na problematiku postavení ženy v islámu. A je prakticky nemožné se přitom nesetkat s následujícím veršem z Koránu:
"Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký."
Korán 4:34 (súra Ženy)
Jde bezesporu o jeden z nejcitovanějších textů posvátné knihy muslimů. 'Oblíbenost' daného verše spočívá v deklarované nerovnosti mužů a žen a především v příkazu 'bijte je'. Domácí násilí, kterého se dopouštějí muži na svých ženách, se vyskytuje prakticky ve všech kulturách, všichni víme, že i v naší zemi jde o velký problém. Muslimští muži mají však tu výsadu, že se přitom mohou odvolat na posvátný, dokonalý, věčný, nestvořený text, u něhož je 100% garance Božího původu.
Text zjevně neříká, že muslimští muži mohou bít své ženy, kdykoli je napadne. Korán praví, že se tak má dít v případě neposlušnosti ženy (přesněji – v případě, že se muž obává neposlušnosti své ženy!). Dále verš mužům zapovídá vyhledávání záminek. Přesto můžeme učinit předběžný závěr: posvátná kniha muslimů za určitých okolností legalizuje domácí násilí, které páchají muži na svých ženách.
Představte si, že jste muslimka, třeba čerstvá konvertitka k islámu, a jednoho dne narazíte právě na tenhle verš. Jejda, co tohle má být? No to se mi teda ani trochu nelíbí… řeknete si nejspíš. Jenže islám je islám. Řekla jsem šahádu, je to moje náboženství, možná dokonce náboženství mé rodiny, absolutní Pravda, nejvyšší Dobro… ¨
Jak se s tím vyrovnáte?
Konkrétně to může vypadat takto:
(1) Přijetí bez větších výhrad
"As-salamu alikum sestricky,
chtela bych se s vami podelit o muj nazor k biti zeny.
Ja jsem alhamdoullilah tuto moznost, kterou Islam poskytuje, prijala. Alhamdoullilah jsem jeste bita nebyla ale vnitrne jsem si vysvetlila, proc Islam toto povoluje a take proc, muze bit muz zenu, a ne naopak.
Alhamdulillah = budiž Alláhu vzdána chvála. Jde o arabskou frázi muslimy běžně užívanou v konverzaci.
Musime si, holky, priznat, ze znate v okoli hodne zen, i muslimek, ktere na nektere veci reagui premrstene, emocionalneji, vztekaji se, apod. Je to dano nasi zenskou prirozenosti, ze reagujeme emocionalneji nez muzi, myslim si.
Nektere zeny se dokazi kontrolovat masha Allah, ale nektere ne. Kdyz pak napriklad manzel neco po zene chce, na co ma pravo, a ona dostane napr. histericky zachvat a manzelovi selzou vsechny "ustni" prostredky, jak ji domluvit, nezbyva, nez zenu plesknout, aby se uklidnila – vzpamatovala. Je to muj nazor a mnohe s tim nemusite souhlasit.
Urcite se vam vsak napr. v detstvi stalo, ze jste se vztekali a vztekali, neslyseli, co vam rodice rikaji, a to plesknuti vas dostalo zpatky do reality." (…)
Zdroj: diskuzní fórum českých muslimek (Islamic community of Czech sisters – islámská komunita českých sester – dnes již neexistující diskuzní fórum)
Poznámka: Všimněte si, že autorka na závěr svého příspěvku srovnává vztah ženy k manželovi se vztahem dítěte ke svému rodičovi.
(2) Prostě to ignorovat
Islámská nadace v Brně vydala brožuru nazvanou Postavení ženy v islámu. Je k dispozici zdarma, dokonce dostupná on-line. Nejprve se její autor Džamal A. Badawi věnuje ženám v nejrůznějších neislámských kulturách – zkoumá postavení ženy u Židů, Řeků, Římanů, Indů, Angličanů, křesťanů… A běda! Kupodivu všude nachází samý útlak a diskriminaci ženy! Hrozné, hrozné!
Naštěstí přišel prorok Mohamed a lidstvo ozářilo světlo islámu. V islámu to ženy mají super a všichni jim mohou jen závidět. Tak by se dala celá publikace shrnout.
Ale ouha – co ten výše uvedený koránský verš 4:34 o bití neposlušných manželek? Hmm, ať listuji, jak listuji, ne a ne ho v brožurce najít. Nějak se na něj zapomnělo. To se občas stává.
Tato brožura je samozřejmě příšerně tendenční a fakt, že nezmiňuje známý a často citovaný verš 4:34 o bití neposlušných žen svědčí o tom, že počítá s velmi nepoučeným a naivním čtenářem, kterému podle potřeby nasazuje černé, nebo růžové brýle.
Nicméně i to je cesta – to, co mi nesedí, co je poněkud problematické, jednoduše vytěsním, ignoruji, vyhýbám se tomu.
Konec konců – velká část muslimek bití od svých manželů nikdy nezakusila. Manželství se často řídí jinými hůře uchopitelnými věcmi než Koránem – charakterem, povahovými vlastnostmi, vzájemnou láskou aj. Tak proč se zabývat nějakým veršem, který kritikové islámu do zblbnutí citují?
(3) Metoda sladkého citrónu
Nechme promluvit českou konvertitku k islámu Petru Haisam:
" (…) Ve skutečnosti Alláh uděluje ženám v tomto verši [Korán 4:34] tři požehnání. Požehnání? Teď si myslíte, že jsem se zbláznila. Nu, nezbláznila.
1. Odpovědnost
Alláh tu dává na vědomí mužům, že jejich odpovědnost za ženy není jen živit je a chránit, ale také kontrolovat, co dělají. A pokud dělají něco špatného, potrestat je. Vždycky říkám, není nejpodstatnější, že společnost má povinnost potrestat zločince, zločinec má PRÁVO být potrestán. Má tak šanci se napravit. Z Sunny je jasné, že "bijte je" neznamená "dávejte jim pěstí". Srovnej například: veďte vaše děti k motlitbě, když je jim sedm a bijte je, když je jim deset (pokud se nemodlí). Jak tomu rozumíte? Kopejte je do bezvědomí?! To asi ne, že? (…)
[Autorka má zřejmě na mysli Mohamedův výrok v hadíthu (tedy nikoli v Koránu) o bití dětí rodiči za to, že se nemodlí. Viz http://www.islamweb.cz/hadithy/1.htm hadíth č. 23.]
2. Odpuštění
Zároveň zde Alláh odpouští ženě část odpovědnosti za její (špatné) skutky. Ženy jsou opravdu v něčem slabší než muži. (…)
3. Ochrana
Druhá část verše přísně zakazuje mužům zneužívat své síly a bít ženy bez důvodu. Poskytuje ochranu před – v západní společnosti tak hojně rozšířenému – domácímu násilí. (…) "
Zdroj: Petra Haisam: Moje odpověď na bití žen
Veškerá zvýraznění od autora blogu.
Je to ode mě možná trochu netaktní, ale přesto si kladu otázku, jestli Petra Haisam uvedené požehnání č. 1 zakusila na vlastní kůži, nebo o něm jen teoretizuje.
Každopádně jde zjevně o velmi pozoruhodnou osobní výpověď, v níž na sebe autorka mnohé prozrazuje (viz zvýrazněný text).
(4) Nenápadná změna původního textu
Příležitostně se můžeme setkat s následujícím zněním verše 4:34 (zejména v anglickém překladu):
"(…) A ty, jejichž neposlušnosti a špatného chování se obáváte, napomeňte je (zaprvé), (poté) s nimi nesdílejte postel, (a nakonec) bijte (klepněte) je (lehce); pokud se ale vrátí k poslušnosti, nevyhledávejte proti nim prostředky (obtěžování). Neboť Alláh je Nejvyšší, veliký (nad vámi všemi)."
Zdroj: Bití žen v islámu (Islám info)
Texty v závorkách samozřejmě nejsou součástí textu Koránu – jde o výkladové poznámky, které se v daném případě snaží poněkud zmírnit příkaz k násilí 'bijte je'.
(5) Důkladná exegeze aneb správně to okecat
U posvátných textů je poměrně běžné, že se nějakým způsobem vykládají. V našem případě lze uvést komentáře některých islámských učenců:
"V komentáři Abdullaha Jusufa Alliho stojí –
V případě rodinných rozepří je třeba učinit čtyři kroky:
1) Možná by prospěla ústní rada či napomenutí.
2) Pokud ne, mohou se zastavit sexuální vztahy.
3) Není-li ani to vhodné, lze překročit k mírnému tělesnému trestu. Nicméně imám Šáfií toto pokládá za nebezpečný, byť dovolený krok. Všechny autority jsou pak zajedno v tom, že odmítají jakoukoli krutost, dokonce i formou popichování, jak je uvedeno v další větě .
4) Pokud vše toto selže, je v 4:35 doporučena rodinná rada.
(…)
všechny autority kladou důraz na to, že "bití", pokud by vůbec bylo použito, by mělo být více méně symbolické – "kartáčkem na zuby (miswakem) nebo takovou nějakou věcí" (Tabari, citující názory učenců dřívějších dob) nebo i "složeným kapesníkem" (Razi); a někteří z největších islámských učenců (např. Šáfi'i) jsou toho názoru, že to je téměř nedovolené a raději by se tomu mělo vyhnout: a zdůvodňují to Prorokovými osobními pocity k tomuto problému."
Zdroj: Tafsír 4:34, Bití žen (Islámská komunita sester, zvýraznění od autora blogu)
Narazíte-li někde na polemiku kolem verše 4:34, je velmi pravděpodobné, že se setkáte právě s výše uvedeným komentářem nebo jeho parafrází; je zdaleka nejrozšířenější.
V případě 'kartáčku na zuby' se jedná o malé dřívko (miswak), které Arabové skutečně používali a používají k čištění zubů. Jiní vykladači dokonce doporučují párátko!
(6) Kouzla s textem
Dostáváme se k mistrovským kouskům islámské vykladačské akrobacie. Podstata triku spočívá v tom, že Korán je napsán arabsky (překlad do jiného jazyka se už nepovažuje za Korán).
A arabsky málokdo umí (dokonce i málo muslimů, Arabů je mezi nimi jen asi pětina).
Některá arabská slovíčka mají více významů. Je potřeba všechny důkladně analyzovat.
(…) [níže uvedenému závěru předchází poměrně obsáhlý text zabývající se veršem 4:34. Autorka v něm zkoumá především výraz 'bijte je' a pokouší se ukázat, že jde o nesprávný překlad arabského slova 'daraba'.]
"Výsledkem této analýzy je, že přeložit slovo 'daraba' jako 'bití' je v zásadě možné (…) a že tento překlad v souvislosti s manželstvím a partnerstvím není použitelný. Správnější překlad by byl 'oddělit se'.
Jako třetí možnost při opravdu velké manželské hádce by se partneři měli na určitý čas od sebe odloučit, aby mohli celou situaci zvážit.
Tímto překladem také odpadá muslimy často doporučovaná alternativa 'bití miswakem' [viz zubní kartáček v předchozím textu] nebo podobné symbolické úkony. Tyhle výklady jsou přece dost směšné a nevěrohodné v kontextu manželské hádky, při níž by partneři mohli být pěkně rozčilení. Symbolické bití je v případě emocionálně vypjaté situace spíše nepraděpodobné.
'Bití' a rovněž 'trestání' tudíž nejsou alternativou! A my ženy bychom je neměli akceptovat ani skrze různé 'zdrobněliny' (viz miswak) nebo ospravedlňování muže za takový skutek. Podle mého porozumění Koránu takové jednání naprosto protiřečí Alláhem zjevenému obrazu partnerství, které by mělo být založeno v lásce, přátelství a milosrdenství. Potrestání jednoho partnera druhým sem podle mého mínění zásadně nezapadá."
Zdroj: Sulaika Kaiser: Meinung zu HUDA-Artikel über Koran-Vers 4:34 (Huda – sdružení německých muslimek); zvýraznění od autora blogu.
Tady to máte, pane Wildersi. Žádné bití, žádné násilí a stránka Koránu zůstala tam, kde vždycky byla! A je prima, že autorka měla dost kuráže označit ty kecy se zubním kartáčkem (miswakem) za nevěrohodné a směšné, většina muslimů je totiž bezmyšlenkovitě přejímá. Ten její výklad sice není o mnoho věrohodnější, nicméně její názor na fungování manželství je vcelku sympatický a realističtější.
Vzpomínám si na komentář k jedné knize pojednávající o ženách konvertujících k islámu: Tyto ženy si často vytvářejí své vlastní náboženství a říkají mu islám.
* * *
Začali jsme ukázkou textu, v němž konvertitka k islámu vyznává, že Alláhův pokyn 'bijte je', alhamdulillah – budiž Alláhu vzdána chvála – přijímá. V závěrečné ukázce autorka rovněž muslimského vyznání ve stejném koránském textu vůbec nic o bití neposlušných žen nenachází a něco takového výslovně odmítá – protože to podle ní je v rozporu s Alláhovou vůlí.
Muslimové a muslimky islám často navenek prezentují jako úžasný, dokonalý, komplexní návod na život. Ve skutečnosti oni sami mají s mnohými věcmi v islámu problém, což si před sebou a zejména před nemuslimy težko připustí (pokud se tím vůbec zabývají). A když na to přijde, nemusí být snadné se s tím srovnat.
V naší ukázce šlo koránský verš o bití neposlušných manželek, podobných příkladů by se ale dala uvést celá řada.
Islám se nejčastěji interpretuje jako podřízení se Boží vůli. Korán a sunna, respektive právo šarí'a, představují soubor Božích (tak tomu oni věří) norem, kterými se život jednotlivce i celé komunity řídí. Náboženství si je tak modeluje do podoby podle Boží vůle.
Mám za to, že v islámu a v jakémkoli jiném náboženství současně existuje vždy přesně opačný proces, často nevědomý. Totiž že věřící si své náboženství sám modeluje do podoby podle svých představ. S jistou nadsázkou lze říci, že dané náboženství se pak stává v podstatě jakousi modelářskou hmotou, z níž jedinec aktivně vytváří svou víru ke svému obrazu.
Nejde o nic specificky muslimského nebo náboženského. Jde o hluboce lidský fenomén, daný z velké části přirozenou snahou člověka zmenšovat rozpor či nesoulad (disonanci) dané skutečnosti s jeho vlastním obrazem světa, jeho vnímáním, cítěním, jeho vlastním souborem norem.
Vezměme si poslední ukázku, kde autorka Sulaika Kaiser odmítá připustit, že by Korán mohl hovořit o bití žen. Můžeme se na její snahu dívat jako na sebeklam, podvádění a manipulaci s textem. Zároveň v ní můžeme vidět aktivní (paní Kaiser svým článkem reagovala na jiný text) tvůrčí přístup, který – byť je pravděpodobně poněkud nepoctivý – svědčí o zdravější osobnosti a zdravějších názorech na manželství. Obávám se, že totéž nelze říci např. o Petře Haisam, která je nadšená z toho, že 'zločinec' má právo být potrestán, že muž má povinnost svou ženu kontrolovat atd.
V tomto smyslu Geerta Wilderse chápu a rozumím mu. Muslim, který neovládá umění 'vytrhávání stránek Koránu' nemusí být nutně terorista, představuje však pravděpodobně nezdravou osobnost a je tudíž potenciálně nebezpečný. Budiž zde řečeno, že to neplatí zdaleka jen pro muslimy.
* * *
Na závěr bych muslimům poradil, aby se vykašlali na Geerta Wilderse a jeho hlášky a zarelaxovali třeba čtením děl Omara Chajjáma (1048-1122), perského básníka, filozofa, matematika a astronoma. Jeho osvěžujícími verši (Omar Chajjám – Čtyřverší, překlad Vilém Závada, Československý spisovatel, Praha, 1974) bych si dovolil zakončit svůj dnešní nechutně dlouhý a únavný příspěvek.
–o-o-O-o-o–
V jedné ruce Korán, pohár v druhé dlani,
tu dbáme zákona, tu porušujeme přikázání.
Pod tyrkysově mramorovou bání,
nejsme pohani ani dobří musulmani.
Touha po bůžcích, krásných jak dívka, ať mi zůstane,
po ruce džbán čistého vína, ať mi zůstane.
Říkají: kéž Bůh tvé srdce jednou obměkčí.
Ať je pokoří. Kát se nebudu. To se nestane!
Ó Pane, tys mne stvořil z hlíny, co já mohu dělat?
Tys pro mne spředl brokát s vlnou, co já mohu dělat?
Vše dobré i zlé, co ze mne pochází,
Ty sám mi vepsals do hlavy, co já mohu dělat?"
–o-o-O-o-o–