Komentáře: Česká mentalita v akci

Od: Anonym

Anonym — Tue, 27 Aug 2019 12:05:23 +0000

Od: Richard Händl

Richard Händl — Thu, 08 Oct 2009 20:46:31 +0000

O tom, že bychom si měli umět sami vládnout
nepochybuji. Pochybuji ale však, že to budeme někdy umět. Umět tak, jak si to většina idealisticky představuje. Umí to Poláci, Rusové, Američané, Italové? Všichni to umí tak nějak špatně, obdobně, jako my.
Tedy, momentálně se rozhodně nejedná o to, zda se probudíme a vytvoříme geniální systém vládnutí. Jedná se o věci mnohem důležitější a přízemnější. Prostě nedělat si ostudu. Do EU jsem vstoupili, LS musíme podepsat (tedy ten jeden), jinak by jsme byli za voly dle logiky věci, a za ovce v možné budoucnosti.
Otázkou další je, jak se chovat v rámci pravidel nám přisouzeného a přirozeného celku EU. To je jiná, ale o tom můj příspěvěk nebyl.
A pro jeníčka: typický příslušník střední třídy, – to mě pobavilo.

Od: Adam Fišer

Adam Fišer — Thu, 08 Oct 2009 10:26:39 +0000

JakubeP,
Československo se rozpadlo zhruba ve stejném období jako SSSR, druhou světovou válkou navíc přišlo o část svého území (Zakarpatsko). A blitzkrieg ještě neznamená, že se Francouzi nebránili.

Zdá se ale, že ve srovnání např. s Polskem, které se v roce 1939 bránilo, jsme opravdu dopadli celkem dobře. Do sovětské náruče jsme nakonec spadli jeden jako druhý. Národní hrdost mají ovšem Poláci nesrovnatelně větší.

Od: Adam Fišer

Adam Fišer — Thu, 08 Oct 2009 10:13:29 +0000

Paní Zemanová,
děkuji za vaše upřesnění, já na tuto dobu nejsem expert, občas si nicméně listuji starými časopisy z této doby, které máme doma. Jde o Vpřed a Svět v obrazech a tam je prosovětský kurz velmi zřetelný. Jde o adorování sovětského zřízení (naposledy jsem tam četl dojemnou reportáž o „nejdemokratičtějších volbách“ v SSSR), inzeráty Schichtovy firmy na mýdla, že se znárodnila apod.

Nicméně mám dojem, že Svět v obrazech byl vydáván nějakým ministerstvem, dost možná komunistickým. Také nelze říct, že by se tam vyskytovaly útoky na západní imperialisty, články o západních zemích vyznívají celkem pozitivně.

Mám dojem, že období 1945-8 je pořád poměrně málo zmapované a jak se zdá, poměrně klíčové, podobně jako opomíjené období Druhé republiky 1938-9.

Od: JakubP

JakubP — Thu, 08 Oct 2009 10:06:43 +0000

pro Adama Fišera
Vaše protiargumentyi nelze než uznat, na všechno se dá najít protiargment, paradox je základní zákon tohoto světa. Co z toho vyplývá? Že nikdo není lepší, nebo horší, než druhý. Když Sověti tvrdili, že jsme naivní, musíme se podívat na to, že Československo přežilo, kdežto SSSR i celý komunistický blok se rozpadl. Tak do byl naivní? Když de Gaulle mektá, že nemá cenu pomáhat někomu, kdo se nebrání, musíme se podívat, jak se Francie nebránila útoku nacistického Německa (naopak to byly čs. jednotky, které ve Francii jako jediné kladly odpor). Němci nás měli za zbabělce, kteří nebojovali – co bychom ale zmohli sami, bez spojenců, proti někomu, kdo několik let držel v šachu celou Evropu? A tak je to i s Anglií, s USA a s úplně každým. Nakonec jsme všechno „nějak“ přežili, kdežto mocnosti se všechny rozpadly…

Od: skeptik

skeptik — Thu, 08 Oct 2009 09:54:21 +0000

Naivita jako substance bytí
Pane Fišere, nevím, co si tu řešíte za problém – vznik republiky byl naivní, případný pokus o obranu naivní, voliči v 48 naivní, pokus o reformu 68 naivní, postoj po normalizaci naivní – dovedeno do důsledků byste měl uznat, že i vaše psaní je tím pádem naivní, a nejspíš byste si měl rovnou podřiznout krk, protože vaše žití je beztak podloženo jen naivitou: stejně dřív nebo pozdějc to projedete a natáhnete bačkory, tak o co se naivně snažit. Pokuste se, moc vás prosím, než zase něco napíšete, porovnat si myšlenky a zjistit, co vlastně chcete světu sdělit…

Od: Helena Zemanová

Helena Zemanová — Thu, 08 Oct 2009 08:17:36 +0000

Jen poznámka:
Mrzí mě, že opakujete tvrzení o většinové podpoře pro komunisty ve volbách v roce 1946. Ve skutečnost získali 114 mandátů v třísetčlenném parlamentu. Těch čtyřicet procent v českých zemích bylo přesto hodně, dostali je díky tomu, že se ve svém programu zásadně nezmiňovali o svých skutečných úmyslech. Česká společnost šla po válce doleva, ale rozhodně ne tak, aby si přála faktické zrušení parlamentní demokracie a vládu jedné strany na věčné časy, totální znárodnění, znásilnění práva a hrdelní procesy s odpůrci vítězů.
Většinová podpora je legenda, vzniklá a udržovaná po roce 1948, jejímž účelem byla legitimizace kroků v únoru a po něm. Ve skutečnosti komunistické preference po volbách postupně klesaly a hrozilo, že čtyřicetiprocentní výsledek už si komunisti nezopakují ani náhodou. Průzkum veřejného mínění, prováděný na sklonku roku 1947, byl po únoru skartován.
To, jak nekomunistická většina spolkla únor /přes jeho silový charakter/ ovšem s vaším textem koresponduje.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Wed, 07 Oct 2009 21:49:29 +0000

Hmm, a za koho teď budeme bojovat?
A proti komu?

Od: AF

AF — Wed, 07 Oct 2009 21:45:14 +0000

>>> jiri nemcik
jo, tohle si říkám často, mnichovské trauma z nebojování, vlast, za kterou se nepřinesla oběť, ztrácí na hodnotě, nevážíme si jí, ani sami sebe.

Kdo ví, třeba brzo dostaneme šanci si zabojovat.

Od: AF

AF — Wed, 07 Oct 2009 21:22:36 +0000

cizinče,
výhody sebebičování… nevím. Snad je to hra na biblického proroka, který se pouští do hříchů Božího lidu 🙂 Pravda, ti proroci taky ujišťovali o Boží lásce, milosrdenství, naději… Ale my na Boha nevěříme, v co vlastně věříme?

EXEX – Exodus, kniha o vyjití Izraelitů z egyptského otroctví za svobodou, reptání lidu, zlaté tele, touha jít zpátky do Egypta – to snad nepotřebuje komentář.