Tak jo.

Na zbožštění by to vypadalo spíš, kdyby se on ptal mě „Kde jsi?“… ne? To na okraj. Ale zajímavý nápad.

Ad „pravda/ osamělost/ duševní choroba“ – neberu to tak, že by někdo (Ty) pravdu „měl“ a ostatní se pletli. Ale spíš tak, že každý má tzv. svou pravdu (přestože tohle slovní spojení je ošemetné i obnošené), kterou může a nemusí najít – neboli není tak lehké si ji uvědomit, připustit ji, a už vůbec ne převést ji do slov. „Co je pravda?“ V tomhle jsem na Pilátově straně. (Zajímavé exaltované chrlení na tohle téma má Deml v Zapomenutém světle.) Věřím v opravdovost.

„Vztah může znamenat hádku.“ – To je bystrý odstavec, tyhle postřehy si zapamatuju.

A ještě – „Posedlost“ z Tvých úst je docela silné slovo, lekla jsem se ho. V tom snu jsem se necítila dobře, pořád jsem si říkala, že jsem se teda opravdu zbláznila. Volat někomu, aby mi poradil, kde jsem, a odvedl mě pryč – to byl jedinej racionální krok v té situaci, ne?

Přeju Ti samou radost pro dnešní potemnělý večer… a později dobré sny.

Zákusky, no děkuju… 🙂

Nepoužil bych asi tak silného slova „lež“, spíš bych řekl „pohádka, mýtus, iluze“. Pořád si ale myslím, že víra v některé pohádky svědčí spíš o duševním zdraví než posedlost realitou.

Ale ano, taky si myslím, že Bůh není a nechce být samotář. Což je mi sympatické. Vztah mimo jiné občas znamená i hádku (Abraham, Job) nebo nedejbože souboj (Jákob). Alláh nebo nějaké všudypřítomné jsoucno jsou z tohoto úhlu pohledu k smrti nudní.

Má dlouhé tmavé vlasy. Myslíš snad, že se za mým snem skrývá pocit, že jsem ho zradila (jako Jidáš Krista… možná by to teoreticky sedělo , ale není to snad tak)- nebo máš na mysli někoho konkrétního, koho znáš?

„JNEY“ jsem nepochopila…? – A ten inzerát jsem si formulovala jen tak pro sebe, abych si ujasnila, co je to vlastně za nabídku a jak se k ní postavit.

To je Lev Šestov. Myslím, že on, Kierkegaard, Florenskij a Bulgakov jsou jedna vědomě propojená linie. Ještě by k tomu mohl patřit třeba Březina se svým „poznáním, které přežije jen v nejhlubší tmě srdce“. To k té osamělé stavě.

Na druhou stranu, tenhle měsíc jsem byla na prohlídce kláštera, a pan bratr, který nás provázel, a kterému bylo všechno dosti jasné (zdálo se), nám mj. mezi řečí oznámil toto: „Bůh není samotář“.
Z jeho úst to bylo jak houska na krámě.

Posmívala jsem se mu, ale celá ta nauka o tom, že Bůh zvláštním způsobem ožívá ve vztahu/ ve společenství (pokud i tu nezavládne „úřednická spiritualita“), se mi vlastně líbí. Asi to měl pan bratr na mysli, a udělal takovou zkratku.

„kamkoli ty běžíš, furt je s tebou Ježíš“ – už delší dobu nosím v hlavě jeden takový zážitek, až tady ten blogovací systém překopou, pustím se do jeho textové verze.

Ten inzerát byl v seznamovací rubrice? Ozval se někdo?

Tvůj sen podle mě nevybízí ke změně, spíš ji konstatuje.

JNEY – jiney život, změna, no vždyť to říkám…